Je všeobecně známo, že Rembrandt byl produktivní portrétista. Jeho dobré jméno mezi soudobými umělci, jeho sebedůvěra a sebeúcta, jeho bohatství a prosperita z velké části závisely na Rembrandtově činnosti v oboru portrétování. Každému portrétu předcházela série přípravných kreseb. Dochovaly se až do dnešních časů, a každá z kreseb dokládá umělcovo přesné pozorování modelů a jejich psychologických stavů. Rembrandt zkoumá způsoby, kterými světlo a stíny definují lidské tvary, fascinovaly ho změny, kterých dosáhl různým oblečením a světelnými efekty, studoval způsoby, metody a triky, které navodily atmosféru zasmušilé melancholie, úžasu, žalu, neštěstí i jejich pravého opaku radosti, nadšení a euforie.
Modelka, se kterou měl Rembrandt nejužší vztah, byla jak jeho múza tak jeho milovaná manželka Saskia van Uylenburgh. Saskia byla dcerou Leeuwardenského starosty a sestřenice obchodníka s uměním Hendricka van Uylenburgh, pro kterého Rembrandt pracoval po dobu čtyř let (mezi lety 1631-1635). Sňatek se Saskií mu přinesl značné věno, lásku jeho života a patricijské postavení. Během 30. let 17. století byla Saskia námětem početných portrétů. Portrét Saskii jako Flóry, který Rembrandt vytvořil během prvního roku jejich sňatku, odhaluje umělcovu lásku a obdiv k mladé ženě. V římské mytologii byla Flora bohyní květin a plodnosti.