Caspar David Friedrich
Muž se skloněnou hlavou kráčí sám stříbřitou, chladnou, měsíční nocí a přemýšlí o megalitické hrobce a jejím skrytém poselství smrti. Je zima a všude kolem něj příroda umírá. Za ním se jako přízraky rýsují stromy bez listí, ale v pozadí se skrze mlhu zvedá háj zelených dubů s příslibem života. Jako protiváha smrti působí také dorůstající měsíc vysoko na obloze, který pro umělce Caspara Davida Friedricha symbolizuje Krista a příslib znovuzrození.
Friedrich byl součástí německého romantického hnutí; jeho hluboce osobní a introspektivní vize se zabývala křesťanskými tématy prostřednictvím analogií založených na přírodních cyklech. Procházka za soumraku patřila k malé skupině děl, která Friedrich dokončil předtím, než ho v roce 1835 postihla vyčerpávající mrtvice. Obraz ztělesňuje jak melancholii, kterou v tomto období prožíval, tak útěchu, kterou nacházel v křesťanské víře.