Pierre-Auguste Renoir
Během léta 1874, kdy Monet, Manet a Renoir pracovali blízko sebe, pózovala Monetova první manželka Camille častěji Manetovi a Renoirovi než svému manželovi. Dva obrazy, jeden od Maneta a jeden od Renoira, zhotovené současně během letního odpoledne, zachycují okamžik klidu v Monetově zahradě. V roce 1924 Monet vylíčil okolnosti tohoto dne ve své zahradě v Argenteuilu:
„Manet, okouzlen barvami a světlem, začal malovat postavy venku pod stromy. Během sezení přišel Renoir. [...] Požádal mě o paletu, štětec a plátno a hned se přidal a maloval vedle Maneta. Ten ho koutkem oka pozoroval [...] Pak se zašklebil, nenápadně prošel kolem mě a zašeptal mi do ucha o Renoirovi: 'Ten chlapec nemá talent! Protože jsi jeho přítel, řekni mu, ať se vzdá malování!"'
Později se však o Renoirovi jako oslavovateli krásy, zejména ženské smyslnosti, říkalo, že „je posledním představitelem tradice, která vede přímo od Rubense k Watteauovi". Zatímco mnozí impresionističtí malíři se soustředili na krajiny, Renoir maloval lidi v intimních a spontánních okamžicích. Renoirova díla jsou také pozoruhodná používáním jasného světla a barev. Jeho styl kladl důraz na štetcem volné doteky barev, takže jeho postavy jemně splývaly jedna s druhou i se svým okolím.