Plamenný červen

Zřídkakdy představujeme stejné dílo dvakrát. Tentokrát jsme udělali výjimku. Dnešní krásný obraz sponzoruje William Turnier na památku své manželky Marie F. Turnierové. Plamenný červen je ikonický obraz viktoriánské doby. Na přelomu století jej sběratel umění Samuel Courtauld označil za "nejúžasnější obraz, jaký existuje ... nádherný kus plamennosti". Když o několik desetiletí později anglický hudební skladatel Andrew Lloyd Webber požádal svou rodinu o peníze na koupi obrazu Plamenný červen, jeho babička mu odpověděla: "Nebudu mít ve svém bytě viktoriánské harampádí". A tak si jej nekoupil. Když Plamenný červen přecházel z jednoho majitele na druhého, protože vycházel z módy, byl v jednu chvíli zabedněn za falešnou deskou komínového pláště v domě v Clapham Common na okraji Londýna. Na desítky let zmizel, dokud nebyl záhadně znovu objeven a vzkříšen ve velmi nepravděpodobné době - v roce 1962, kdy Andy Warhol maloval plechovky od Campbellovy polévky a kdy bylo viktoriánské umění stigmatizováno jako prudérní a sentimentální.

Zakladatel Museo de Arte de Ponce Luis A. Ferré cestoval po Evropě, aby pro muzeum nakoupil díla. Když spatřil Plamenný červen zastrčený v rohu galerie obchodníka s uměním Jeremyho Stephena Maase, okamžitě se do obrazu zamiloval. Za jeho pořízení musel zaplatit pouhých 2 000 liber (dnes 8 000 dolarů s přihlédnutím k inflaci). Museo de Arte de Ponce je místem, kde je obraz nyní k vidění. Kdo je tato spící žena? O čem se jí zdá? Nebo předstírá, že spí? To nemůžeme s jistotou říct. Plamenný červen je možná jen ódou na krásu, která nám dává svobodu promítnout si do spící ženy, která byla kdysi umělcovým oblíbeným modelem, cokoli chceme. Dává tak dostatek příležitostí k zamyšlení nad vlastními projekcemi.