Pieta

Pieta je dílem renesančního sochaře Michelangela Buonarrotiho a najdeme ji v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. Jedná se o první ze série prací tohoto umělce na toto téma. Vytvoření sochy si objednal francouzský kardinál Jean de Bilhères, který byl vyslancem v Římě. Socha z Carrarského mramoru byla vytvořena pro kardinálovu hrobku, ale v 18. století byla přemístěna na své současné místo, do první kaple napravo od vchodu do baziliky. Je to jediné dílo, které kdy Michelangelo signoval. 

Tato slavná socha zachycuje tělo Ježíše Krista po ukřižování na klíně Panny Marie. Námět pochází ze severu, byl v té době oblíbený ve Francii, ale v Itálii ještě ne. Michelangelovo pojetí piety bylo v italském sochařství naprosto nové. Je to důležité umělecké dílo, protože se v něm snoubí renesanční ideály klasické krásy s naturalismem. 

Madonna je tu příliš mladá na to, aby byla matkou třiatřicetiletého syna, což není na jejích zobrazeních z doby umučení Krista neobvyklé. Existují pro to různá vysvětlení. Jedno z nich je, že její mládí je symbolem její neporušitelné čistoty. Jak Michelangelo sám řekl svému životopisci a kolegovi sochaři, Ascaniovi Condivimu: "Copak nevíš, že cudné ženy zůstávají svěží mnohem déle než ty, které cudné nejsou? O co víc v případě Panny Marie, která nikdy nezažila ani tu nejmenší lascivní touhu, která by mohla změnit její tělo?" 

Další vysvětlení naznačuje, že Michelangelův přístup k námětu byl ovlivněný jeho obdivem k Danteho Božské komedii; dílo znal tak dokonale, že když jel do Bologni, platil za ubytování recitováním jeho veršů. Ve Zpěvu třicátém třetím z Ráje, říká svatý Bernard v modlitbě k Panně Marii: "Vergine madre, figlia del tuo figlio" (Panno, matko, dcero syna svého)." Říká to proto, že když je Ježíš jednou z postav Nejsvětější Trojice, Marie by tak byla jeho dcerou, ale zároveň ho také porodila.