Noc by Ferdinand Hodler - 1889 - 90 Noc by Ferdinand Hodler - 1889 - 90

Noc

olej na plátně •
  • Ferdinand Hodler - March 14, 1853 - May 19, 1918 Ferdinand Hodler 1889 - 90

Dnes je ten den! Jak jistě víte, tento měsíc vám každou neděli představujeme dílo ze sbírky Uměleckého muzea v Bernu ve Švýcarsku. Tohle je náš třetí zářijový příspěvěk :)

Malba Noc od Ferdinanda Hodlera působí pesimisticky a pochmurně. Uprostřed bezútěšné krajiny tu vidíme silného muže, obklopeného sedmi spícími postavami, zápasícího s postavou v černém hávu. Je nápadné, že ústřední postava obrazu, kterou probudila noční můra, má podobné obličejové rysy jako Ferdinand Hodler. Temná, zahalená postava představuje smrt jako pokračování spánku. Malba odráží umělcův strach ze smrti, která kolem něj už od raného dětství kroužila v důsledku mnohých rodinných tragédií. To také vysvětluje, proč Hodler napsal následující slova na rub plátna: “Mnozí, kteří večer ulehnou ke spánku, se už ráno nevzbudí.”

Hodler se celý život cítil znevýhodněný a nepochopený. Po dětství prožitém v extrémní chudobě a poté, co jako dospělý musel bojovat proti převládajícímu vkusu doby, vytvořil v obraze Noc symbolické znázornění své vlastní existence: jako bojující umělec je nepochopený svými současníky, kteří kolem něj spí. Obraz je také znázorněním Hodlerova složitého milostného života. V té době se zmítal mezi dvěma ženami: žena ležící vlevo na obraze představuje jeho milenku Augustinu Dupinovou, zatímco postava vpravo na obraze je jeho první manželka Berta Stuckiová. Noc zde není znázorněna primárně tmou, ale spánkem. Rozhodujícími prvky kompozice jsou paralelní horizontální linie ležících postav a jejich více či méně symetrické vyrovnání. To ukazuje Hodlerovu víru ve formální princip „paralelismu“, jehož prostřednictvím se snaží dát svým obrazům větší expresivní sílu.

Noc byla z morálních důvodů zakázána na výstavě v Musée Rath v Ženevě v roce 1891. Po veřejném protestu vystavil Hodler obraz v Palais Electoral a požadoval jeden švýcarský frank jako vstupné. Kontroverzní kampaň v tisku pomohla přilákat obrovský dav návštěvníků, kteří si chtěli dílo prohlédnout. Se svým výdělkem ve výši asi 1000 švýcarských franků si Hodler mohl dovolit cestu do Paříže, po které už dlouho toužil a kde začala jeho mezinárodní kariéra.