Mírumilovné království

"Vlk bude bydlet s beránkem, levhart bude ležet s kůzlátkem, teletem a lvem a krmným dobytkem a malé dítě je povede". Tento úryvek a následující sloky z Izajáše 11 ve Starém zákoně jsou inspirací pro ikonické dílo "Mírumilovné království" Edwarda Hickse - oblíbený motiv, který během svého života namaloval více než šedesátkrát.

Hicks, kvakerský kazatel a malíř samouk, žil na počátku 19. století ve venkovské Pensylvánii. Svou kariéru začal malováním vozů, cedulí, nábytku a předmětů každodenní potřeby. V roce 1816, když bylo Hicksovi kolem 35 let, namaloval svůj první obraz Mírumilovné království v reakci na tehdejší společenskou nemorálnost a konflikty týkající se otroctví, chudoby a imigrace. 

Jako kvakerský kazatel cítil konflikt mezi vnitřním duchovním životem a vnějším světským životem. Trápila ho také teologická roztržka ve Společnosti přátel (Kvakeři). Zvířata na obraze vyjadřují morální poselství, ve kterém dravý lev, leopard, medvěd a vlk potlačují své základní instinkty a žijí v harmonii s pokorným beránkem, kůzletem, krávou, býkem a dětmi. Stejně tak Hicks věřil, že aby člověk dosáhl milosti od Boha, musí se sám zapřít a vzdát se svého svévolného a protřelého lidského chování. 

Když se blížila hrozba občanské války, Hicks se ohlédl zpět na to, co považoval za "zlatý věk", ve kterém William Penn při založení kolonie Pensylvánie v roce 1681 podporoval mírovou smlouvu s domorodými Američany. Tuto historickou scénu zahrnul do mnoha svých obrazů (levé pozadí). Hicksova zručnost v malbě cedulí, spíše než ve výtvarném umění, je patrný v jeho stylu - zvířata jsou plochá (nerozměrná), stylizovaná (nepřirozená) a znehybněná v poloze. Hicksova vize harmonie je v této době rozporu a hlubokého rozvratu v souvislosti s prezidentskými volbami ve Spojených státech obzvláště na místě.