Pohled do zahrad vily Medici, Řím

Tento obraz je zcela mimořádný. Ve španělském malířství této doby byla krajinomalba velmi vzácná, většina zakázek byla náboženská díla nebo portréty. Velázquez byl poněkud odtržen od hlavního proudu francouzského a italského krajinářství, jak je praktikovali Claude Lorrain nebo Poussin, a proto bylo použití olejové skici namísto malby na malířském stojanu neobvyklé. Díky takovému obratu předběhl o 200 let impresionistické malíře, kteří si jako téma zvolili krajinu a poté projevili zájem o světlo.

Kritici neúnavně opakují, že světlo a vzduch jsou také protagonisty těchto pláten. Již několik století také trvají na tom, že tato díla jako by odrážela snahu zachytit konkrétní okamžik, tedy popsat konkrétní atmosférické okolnosti. Zajímavé je také to, že Velázquez používá palladiánské okno - architektonickou strukturu tvořenou středovým otvorem zakončeným půlkruhovým obloukem, který je lemován dvěma nadsvětlíky.