William Merritt Chase
Dnešní mistrovské dílo vám přinášíme díky sbírce Phillips :)
Když se Chase v roce 1878 vrátil do New Yorku po studiích v zahraničí, byl vyzbrojen tmavou paletou a bravurní technikou ovládání štětce, kterou se naučil v Mnichově. Přesto byl dále otevřený vůči dalším vlivům. V roce 1886 se v jeho díle začal projevovat vliv malby v plenéru, což byla technika, kterou používal v Holandsku již v roce 1880, ale znovu se k ní vrátil až o několik let později v Shinnecocku v New Yorku, kde vytvořil mnoho impresionistických obrazů. Hra na schovávanou je přelomové dílo: zatímco tmavé barvy obraz řadí k tradici mnichovské školy, přerušované tahy štětce a naznačený prchavý moment zachycený ve světle předznamenávají krajiny, kde najdeme Chaseův vyzrálý styl.
V tomto díle se Chase zaměřil na známé téma konce 19. století - děti při hře. Chase obvykle proslul honosnými a exotickými interiéry, na obraze Hra na schovávanou však zdůraznil úspornost námětu a tlumenost barev, čímž vytvořil kompozici, která je radikální a tajemná zároveň. Na obraze jsou pouze čtyři věci - židle, obraz nebo zrcadlo v rámu, orientální závěs a zárubeň dveří nebo zástěna, za kterou se schovává holčička a pozoruje svoji kamarádku. Přitahuje nás zaujetí tohoto dítěte, zatímco se naše oko přesouvá k druhému dítěti, citlivě umístěnému na diagonále, osvětlenému pruhem světla, které přichází zpoza závěsu. V tomto obraze se stýkají dva vlivy, japonismus, což je styl malby ovlivněný japonskou estetikou, a fotografie. V duchu japonismu—možná i díky vlivu svého přítele Whistlera—Chase posunul střed obrazu, zvednul linii horizontu a popřel zákony gravitace. Obraz nebo zrcadlo v rámu ubíhá nahoru mimo okraj obrazu, prázdná židle se neukotveně vznáší, stejně jako se dívka vznáší před světlem. Kompozice předjímá některé z Chaseových pozdějších krajinomaleb svými vysoko umístěnými horizontálními liniemi a zdůrazněným popředím. Vliv fotografie je patrný v neobvyklém ořezu v levém dolním rohu a v překvapivé rozloze prostoru, který této malbě vévodí. Tím, že Chase opustil tradiční kompoziční schéma, dosáhl efektu náhodně zachyceného momentu a osvojil si intimitu a bezprostřednost výrazu fotografie.
Chase v době vzniku obrazu vlastnil fotografie Eadwearda Muybridge, průkopníka akční fotografie, což potvrzuje jeho zájem o nové formy. Stejně jako na fotografii, je u Chase oříznutá postava ostře vykreslená; zbytek malby je poněkud rozostřený. V této době se také mnoho dalších umělců zabývalo otázkami smyslů a napětím mezi tím, co je a není vidět, například zdrojem světla zahaleným oponou. Samotný název obrazu—Hra na schovávanou—přitahuje pozornost k této interakci, která se na obraze odehrává.