Jean Lecomte du Nouÿ
Malba představuje eunucha, který si chtěl vzít otrokyni z harému. Má totiž o ní vidění přitom, jak kouří dýmku s opiem, ale její malý společník držící nůž od krve nám připomíná, že anatomie eunucha znemožňuje naplnění jeho snu. Nástin ruky vedle nápisu se nazývá chamsa, symbol užívající se k odvrácení zla.
Malba byla inspirována knihou Perské listy od Charlese Montesquieu, která byla vydána roku 1721. Tato kniha líčí zážitky dvou perských šlechticů, Uzbeka a Rica, kteří putují Francií. Uzbek za sebou zanechává pět žen (Zaši, Zéfis, Fatmé, Zélis a Roxanu) pod dohledem několika černošských eunuchů, z nichž je jeden hlavou eunuchů. Během cesty a dlouhého pobytu v Paříži kritizují v dopisech pro přátele a mulláhy nespočet aspektů Západní křesťanské společnosti. Postupem času se v seragliu vynořují různé zmatky a od roku 1717 se tamní situace rychle zvrtává. Uzbek tedy nařizuje hlavě eunuchů, aby zakročil, ale jeho zpráva nedojde včas, a tak vzpoura způsobí smrt jeho žen, včetně pomstychtivé sebevraždy jeho oblíbené Roxany, a jak se zdá, většiny eunuchů.
Tato malba byla doporučena jedním z našich uživatelů, Jayem. Děkujeme! :) Více o fascinaci Evropanů Blízkým východem si můžete přečíst zde.