Popelčiny střevíce

Aubrey Beardsley byl anglickým ilustrátorem a spisovatelem. Jeho kresby černým inkoustem, inspirované japonskými dřevořezy, zvýrazňovaly to groteskní, dekadentní a erotické. Byl vůdčí osobností Estetického hnutí, jehož se účastnili i Oscar Wilde a James A. McNeill Whistler.

Nedávno jsem narazila na tuto ilustraci Popelky. Beardsley napsal vlastní verzi příběhu o Popelce jako doplněk právě k tomuto obrazu a přesto, že se tento kousek může zdát nevinným, je jeho příběh jedním z řad temných a zvrácených adaptací pohádek. Objevil se ve Žluté knize července 1894 (The Yellow Book of July 1894) a poukazoval na mocnou roli, kterou ve společnosti hraje móda. Beardsley upravil konec příběhu o Popelce ze šťastného konce pohádky pro děti na vražednou melu plnou módy a žárlivosti.

Napsal:

Určitě jste slyšeli o princezně P. s jejími úzkými nožkami a zářivými střevíci. Byla milována princem, který si ji vzal za ženu, ale brzy umřela na otravu. Podle doktora Gerschovia ji otrávila starší sestra Arabella sklem rozdrceným na prášek. Hádám, že to sklo pocházelo právě z těch střevíců, ve kterých tančila na tom slavném bále, jelikož ty střevíce od té doby jako by zmizely.

Každopádně tyhle šaty bych ráda nosila!

P.S. Pokud máte náladu na pohádku, tak si nenechte ujít příbeh o králi Petrovi I. a šlechtičně Inés de Castro zde!