Imaginární pohled na Velkou galerii v Louvru v troskách

Pamatujete si na včerejší Imaginární pohled Velké galerie v Louvru? Fascinující Hubert Robert dnes nabízí Imaginární pohled na Velkou galerii v Louvru v troskách. 

Tento obraz byl namalován v roce 1796, sedm let po francouzské revoluci a tři roky po otevření Louvru jako muzea. Na tomto obraze stále rozeznáváme architekturu Louvru, ale střecha se rozpadla. Stále tam ale vidíme umělce, kteří kreslí před sochami a lidi se snaží najít ztracené poklady. Francouzská revoluce za sebou zanechala zkázu a lidé si uvědomili své vlastenecké dědictví. Malíř si představoval, jak by mohl Louvre zůstat jako zdroj inspirace, dokonce i v troskách poté, co se z něho stalo muzeum. 

Ve srovnání s archeologickými římskými názory, tento obraz znovu ukázal, že římský starověk byl nejlepším vzorem v umění. Římská architektura a umění ve skutečnosti existovaly staletí po římské říši. Pro zdůraznění tohoto odkazu, Hubert Robert zahrnul Apollo Belvedere a Otrok Michelangela, dvě mistrovská díla starožitného a klasického sochařství. Archeeologické trosky jsou klasickým vzorem pocházející ze 17. století. 

V Evropě vzniklo po 18. století mnoho nových muzeí a jejich architektonické styly vycházely z klasického římského modelu zavést muzea jako chrámy umění a vědomostí. 

P.S. Zde najdete vysvětlení VŠECH mistrovských děl Louvru z videa APES**T od Beyoncé & Jay-Z.