Vincent van Gogh
Pokračujeme v našem speciálním měsíci se Státní uměleckou sbírkou v Drážďanech, což zmanená, že až do konce měsíce každou neděli vám představíme mistrovská díla z jejich velkolepé sbírky. Užijte si to!
"Pokud se týče mé vlastní práce, neměl jsem peníze na modely, jinak bych se výhradně věnoval malování postav, ale namaloval jsem řadu barevných studií. Snažil jsem se vložit kontrast mezi modrou a oranžovou, červenou a zelenou, žlutou a fialovou" (Vincent van Gogh, 1886). Obrazy zátiší vždy nabízely van Goghovi možnost převést své teorie, které byly zaměřeny na zvýšenou intenzitu barev pomocí doplňkových odstínů, do obrazů. Během svého pobytu v Paříži v letech 1886 až 1888 se intenzivně zabýval také technikou štětce pointilismu.
Dokonce i v Zátiši s kdoulemi, jejichž zachovalost bez větších prasklin ve vrstvě barvy hovoří o rychlém malířském stylu, jde především o barvu. Kompozici dominují variace žluté s postupným přechodem k modrozeleným tónům, zredukovaných na několik prvků. Barevný tón je vylepšený krátkými červenými tahy, které zase naopak kontrastují se zelenou tyrkysově modrou. Kromě toho bílé a hnědofialové odstíny zvyšují svítivost barev. Van Gogh začlenil charakteristické návrhářské prvky japonských dřevěných blokových tisků s jemnými okrové žlutými obrysy a absencí vržených stínů. Barevné povrchy, rytmizované dynamickými tahy, působí proti prostorovému obrazovému efektu a především slouží jako fólie pro zlepšení barevnosti hruškovitých kdoulí, které jsou shovívavě umístěny na plátně v mírném horním pohledu a fyzicky zachyceny světly a odstíny. Spolu s nimi svisle směřující žluto-hnědo-fialové tahy štětce v pravém horním rohu vytvářejí několik prostorových důrazů.
P.S. Kdoule je krásné ovoce k malování stejně jako hrušky (které se jim podobají). Zde můžete najít další hrušky skryté ve velkých mistrovských dílech napříč historie umění.