Peter Paul Rubens
Velmi poutavě působící identitu tohoto zamyšleného, introspektivního Afričana a jeho vztah k umělci Petru Paulo Rubensovi neznáme. Rubens byl v 17. století jedním z nejvýznamnějších malířů severní Evropy a namaloval tohoto muže ještě alespoň při jedné další příležitosti. Na desce zobrazující čtyři pohledy na hlavu z různých úhlů, která je uchovávána ve sbírce Královského muzea výtvarných umění v Bruselu. Věří se, že byl namalován a pár let dříve než tento panel, napovídající, že tento Afričan byl obyvatelem Antverp, kde Rubens žil a pracoval a byl pro něj také někým, s kým byl Rubens schopen udržovat určitý druh kontaktu. Ačkoliv Evropa zplodila obchod s otroky, bylo mnoho svobodných Afričanů, kteří se usadili ve významných obchodních centrech na kontinentě. Antverpy byly největším evropským přístavem. Možná byl služebníkem v domácnosti prominentního Antverpského obchodníka nebo šlechtice, který zároveň mohl být Rubensovým sponzorem, Jakuba Jordaense, kterého umělec také namaloval.
Tento obraz není dokončený portrét, Rubens se neobtěžoval dokončit pozadí, či skrýt malebný postup. Dívejte se pozorně a Rubensův obraz odhalí mechaniky malby, částečně prostřednictvím široké škály různých pohybů štětce: ťupáním, tahy, jemným nanášením specifické palety barev, mezi nimiž je například bílá, šedá, červená, hnědá, modrá a černá. To vše při snaze vytvořit iluzi hlavy skutečného trojrozměrného afrického muže skrz barvu na plochém povrchu. Tato deska je uměleckým cvičením, mistrovské třídy v Rubensově malířském stylu.
Pravděpodobně se jednalo o studii hlavy pro postavu na obraze Klanění tří Králů. Během středověku se stalo tradicí, že tři králové s jejich dary: zlatem, kadidlem a myrhou, představují tři doposud známé kontinenty: Evropu, Asii a Afriku. Příběhy z dávné historie také poskytli příležitost pro obsažení Afričanů v evropském umění. Datace této olejomalebné studie je velmi blízká Shakespearově dílu Othello. O Rubensově motivaci pro stvoření citlivého a velmi živého vyobrazení Afričana v Evropě na počátku 17. století, se můžeme jen domnívat snahou porozumět jeho technice a praktikám a společenskému kontextu jeho doby.
Dnešní obraz představujeme díky muzeu Hyde Collection.
P.S. Pro dnešek něco legračního: dívejte se na nohy osobností ze slavných obrazů, zobrazené zde. :D