Podle samotného Aizovského jsou 4 000, z jeho 6 000 prací, věnovány bouřkám. Umělec se pokusil ukázat sílu zuřících vln a jejich okouzlující krásu.
Věnováním svého díla vodě, ji malíř ukázal v různých náladách. Metoda jeho práce byla určena jeho fenomenální pamětí a skvělou představivostí. Málo kdy dělal náčrty na místě, většinou pracoval ve svém studiu.
Bouře na Černém moři obsahuje nové vlastnosti ale pořád zachovává hlavní znaky romantismu. V kontrastu s dřívějšími plátny, je omezené barevné schéma založeno na jemně vyvinutém rozsahu chladných šedozelených tónů. Speciální dovednosti a umění se projevují v rytmu nanesení tenkých vrstvev barvy, v dynamice a tvaru tahu štětce, v kráse a složitosti vzorových řešení a v energii odstínů světla.
Obraz kombinuje hodně z toho, co umělec viděl a zažil sám. Zvláště dobře si pamatoval bouři, kterou zažil v Biskajském zálivu v roce 1844. Tato bouře byla tak devastující, že loď byla považována za potopenou, a evropské i sanktpetěrburské noviny hlásily smrt mladého ruského malíře, jehož jméno už bylo známé. Po letech Aizovsky vzpomínal: "Strach ve mně nepotlačil schopnost sledovat a zaznamenat do paměti dojem, který na mě bouře udělala, jako úžasný živý obraz."
Dnešní obaz sdílíme díky Regionálnímu Muzeu výtvarného umění v Omsk. : )
P.S. Tady můžete zjistit víc o "vodním životě" s Ivanem Aivazovským! :-D