Ernest Biéler, švýcarký malíř, kreslíř a tiskař byl člověk mnoha talentů. V roce 1910 otevřela v Neuchâtel významná výstava věnovaná jeho pracím a ukazovala 155 jeho děl v Léopold Robert Galleries. Ve stejném roce vytvořil umělec tento letní akvarel, symbol jeho záliby v malbě v plenéru.
Slunečnice zobrazují sezónní květiny se zvláštní pozorností věnované grafickému a dekorativnímu aspektu motivu. Způsob práce v témeř jednotvárných barevných plochách kvaše, příležitostně tempery a ostrého, čistého obrysu je typický pro Biélerův styl od roku 1905. Jak umělec vysvětluje: "Obrys, nevýrazné barevné tóny, málo prostorovosti, jasný kontrast - jednoduše a prostě opačný přístup, než ke kterému vede olejomalba."
Mistrovské dílo odhaluje umělcovu touhu zaměřit se na přírodu, krajinu nebo venkovské scény, které zůstaly nedotčené modernou, pokrokem a novým industriálním světem. Z pozadí plného hortenzií elegantně ční dvě slunečnice ve zlatém světle. Za nimi se květiny v hustých trsech rozpínají po celém obrazu jako mozaika. Okvětní lístky, ponechané bez stínů, se šíří směrem vzhůru, kde se potkávají s kouskem modré oblohy v horní části kompozice. Jak v způsobu malby oblohy, tak hortenzií navozuje nenásilná variace více či méně zjemněných tónů jakési chvění v rámci kompozice, které přidává dílu na muzikálnosti.
Všem přeji klidnou sobotu!
P.S. Zkuste hádat, které Slunečnice jsou vrámci dějin umění nejznámější! :-D Pravděpodobně jste uhádli správně! Přesvědčte se zde!