Dafné je první plně profesionální sochou Hosmerové, nebo - jak kdysi sama řekla - jejím „prvním dítětem“. Nezačala celou postavou, racionálně se rozhodla pro relativně snazší formu: bustu idealizované mladé ženy. Přestože busty mají v západním umění dlouhou tradici, bezprostřední inspirací byl Hosmerové Hiram Powers, rovněž Američan žijící tou dobou v Itálii, respektive jeho extrémně populární busta řecké bohyně Persefony. Persefona byla vytvořena o deset let dříve než Dafné a s více než 175 mramorovými a sádrovými replikami představovala jeden z Powersových největších komerčních úspěchů. To muselo na mladou ambiciózní sochařku, jakou v té době Hosmerová byla, udělat dojem.
V řecké mytologii byla Dafné najáda, vodní nymfa a dcera říčního boha. Ačkoli existuje mnoho verzí příběhu Dafné a Apollóna, Hosmerová se pravděpodobně inspirovala Ovidiovými Proměnami. Stručně řečeno, Dafné se nechtěně stane předmětem náklonnosti boha Apollóna, který ji neúnavně pronásleduje. Na základě její zoufalé prosby o pomoc jí její otec promění ve vavřínový keř. Hosmerová mladičkou nymfu zobrazuje se skloněnou hlavou, stoicky se smiřující se svým osudem či jak se umělkyně sama vyjádřila v dopise: ,,...jen klesající do vavřínových listů.“ (Použití vavřínových listů bylo pravděpodobně inspirováno girlandou z akantových listů, která zdobí Persefonu Hirama Powerse.)
Dnešní dílo vám představujeme díky The North Carolina Museum of Art.
P.S. Nepřipomíná vám tento slavný mytologický příběh #MeToo? Zde najdete další ztvárnění osudu nebohé Dafné.
P.P.S. Rádi bychom podotknuli, že rok 2022 už začal - pokud stále ještě nemáte nový kalendář, můžete si vybrat třeba z našich krásných nástěnných a stolních uměleckých kalendářů, které najdete zde. :))