Zátiší s knihou a pomeranči

Byla to právě výstava Clauda Moneta v roce 1880, která přiměla Paula Signaca opustit školu a stát se impresionistou. Signac tehdy navázal na Monetův čárkovaný styl malby; precizní struktura jeho zátiší na většinou zvedající se desce stolu (které dnes představujeme) je nejnáročnější z těch z počátku 80. let 19. století.

Modrozelená kniha na přední hraně stolu s rozpoznatelným názvem Au Soleil je určujícím prvkem obrazu. Sečtělý Paul Signac, o jehož knihovně se zmiňují první životopisy, si ji pro toto zátiší jistě nevybral jen kvůli barvě. Cestopis Guy de Maupassanta, vydaný o rok dříve, odpovídal jeho životnímu plánu. Signac se později přestěhoval do Středomoří a celý život cestoval. V roce 1884 se však poprvé zúčastnil prvního Salonu nezávislých umělců a setkal se s Georgesem Seuratem. S ním rozvinul techniku divizionismu. 

Pokud milujete pointilisty a postimpresionisty stejně jako my, prohlédněte si v obchodě DailyArt naše legendární kalendáře DailyArt 2024 plné krásných děl! 

P.S.: Postimpresionisté rádi malovali zátiší, snad proto, že jim to umožňovalo experimentovat s barvami a technikou. Prohlédněte si tato lahodná ovocná zátiší Paula Cézanna a porovnejte je se zátišími Paula Gauguina!