Lavinia Fontana
Tento portrét byl připsán Lavinii Fontanové, velmi vyhledávané portrétistce konce 16. století. Umělecké vzdělání získala po boku Agostina Carracciho v boloňském ateliéru svého otce Prospera, přestože jí bylo znemožněno zapsat se na Akademii kvůli důrazu na kresbu aktů.
Portrét dámy ukazuje zručnou práci se štětcem Fontanové, její zkušenosti se ztvárněním krajek a šperků a vrozený cit pro kompozici a formu, ovlivněný studiem klasického sochařství. Zobrazení rukou však postrádá anatomické detaily pod povrchem kůže. V tomto období se na portrétech běžně objevovaly klopy jako symboly manželské věrnosti, nezbytné ctnosti dobré ženy.
Cílem těchto portrétů bylo především nejen zachytit věrnou podobu, ale také vystihnout nejušlechtilejší stránky charakteru portrétovaného. Podle boloňské šlechtičny Lucrezie Marinellové měli muži různé možnosti, jak dosáhnout úspěchu a cti, zatímco ženy se omezovaly na zdobení a oděv jako ukazatele úspěchu a paradoxně zůstávaly ve vlastnictví svých otců nebo manželů. Fontanová účinně posloužila obrazu svého subjektu tím, že tyto prvky ztvárnila s pečlivostí.
Lavinia Fontanová je zařazena do naší Sady 50 pohlednic umělkyň!
P.S.: V době, kdy se málokteré ženě podařilo prosadit jako umělkyně, dosáhla Lavinia Fontanová rozhodně pozoruhodného úspěchu. Seznamte se s malířkou papežů, aktů a šlechtičen!