Dáma s kaméliemi

Aubrey Beardsley (1872-1898) si pro toto dílo vypůjčil název románu Alexandra Dumase mladšího z roku 1852, vyprávějící dojemný příběh kurtizány, která se pro svého milého vzdá úplně všeho. Původní název zněl jednoduše Dívčina toaleta; kus zobrazoval ženu u toaletního stolku a byl součástí cyklu s „krášlícími“ se ženami. Za portrét hrdinky Dumasova románu Markéty Gautierové jej Beardsley označil až později, možná proto, že mu připomínal jeho kresbu z roku 1890 nazvanou právě Dáma s kaméliemi. Beardsley stejně jako Markéta Gautierová trpěl tuberkulózou (a stejně jako ona jí nakonec podlehl), proto mu zřejmě tato románová hrdinka učarovala.

Kresba zobrazuje ženu prohlížející se v zrcadle. Toto téma zpracovávali i další umělci, např. Dante Gabriel Rossetti a Edgar Degas, kteří často malovali ženy v podobném prostředí. Beardsleyho kresba je značně stylizovaná, spodní polovinu pokrývá černý útvar, který s ženou téměř splývá. Ruce chybí, nad ozdobným límcem však vidíme ženinu tvář. Patrný je silný vliv japonského dřevorytu, který Beardsley obdivoval - velké nestínované plochy barvy a efektní siluety. Nejdetailněji jsou vykresleny předměty na toaletním stolku a tapeta s květinovým vzorem. Ženina tvář s tmavými stíny působí posmutněle, jako by naznačovala vyčerpání nebo nemoc. Obecně se ale Beardsley více soustředí na vzory a dekorativní design než na realistický vzhled portrétované.

Taky jste se do tohoto díla zamilovali na první pohled? Je tak odvážné a zároveň tolik ornamentální!

P.S. Prerafaelité, japonské dřevotisky, viktoriánská smyslnost - přečtěte si, co vše utvářelo Beardsleyho unikátní styl.