Ottilie Wilhelmine Roederstein (1859–1937) byla německo-švýcarská malířka známá portréty, zátišími a autoportréty. Byla jednou z mála žen své doby, které prostřednictvím umění dosáhly finanční nezávislosti. Narodila se v Curychu ve Švýcarsku a přes odpor společnosti získala výtvarné vzdělání. Studovala v Berlíně a později v Paříži u renomovaných umělců jako Carolus-Duran a Jean-Jacques Henner. V 80. letech 19. století se Roedersteinová etablovala jako úspěšná portrétistka a vystavovala na významných uměleckých akcích napříč Evropou, včetně pařížského Salonu. Byla uznávaná za svůj precizní realistický styl a výrazné portréty žen.
V roce 1890 se přestěhovala do Frankfurtu ke své celoživotní partnerce, Dr. Elisabeth Winterhalterové, jedné z prvních německých lékařek. Obě byly ve svých oborech průkopnicemi a žily spolu po celá desetiletí. Později se usadily v Hofheim am Taunus u Frankfurtu. Roedersteinová pokračovala v malování, často vystavovala a získala řadu ocenění. Roku 1902 se stala čestnou občankou Curychu.
Její dílo odráží témata sebeurčení a profesionality; např. Autoportrét s červeným baretem (1894) zdůrazňuje její sebevědomí a uměleckou identitu. Vidíme hrdou mladou ženu, která směle shlíží na diváka. Zářivě červený baret - u žen té doby velmi raritní - naznačuje uměleckou individualitu a spojení s Francií, ještě zdůrazněné francouzským nápisem: „O. W. Roederstein peinte par elle-même 1894“ (O. W. Roedersteinová namalovala sama 1894).
Dnes je Roedersteinová považována za důležitou osobnost evropského umění 19. a začátku 20. století, obzvlášť pro přínos ke zviditelnění žen v uměleckém světě.
Dnešní dílo vám představujeme díky Kunstmuseum Basel (Uměleckému muzeu Basilej).
P.S. Odvážné, hrdé a vzdorovité malířky rády samy sebe zvěčňovaly na plátně, často proto, aby zdůraznily svou uměleckou profesi. Zde je 10 slavných autoportrétů žen!