Na první pohled vypadá tento snímek jako klasická ateliérová fotografie sochy. Černé pozadí dává vyniknout formě: kamenný objekt se zdá být vytržen z jakéhokoli konkrétního prostředí, jako by byl vystaven v muzeu. Teprve po chvíli nás začne něčím znepokojovat. Jedná se o fotografii z cyklu Stopy od polského konceptuálního umělce Mariusze Hermanowicze (1950-2008), a při bližším pohledu si na ní povšimneme znepokojivých detailů - prasklin, oděrek a drobných děr roztroušených po kamenném povrchu. Tyto defekty nejsou dekorativním záměrem ani důsledkem přirozeného plynutí času. Připomínají rány, jizvy po kulkách. Odtud je odvozen název celého cyklu: Stopy.
Hermanowicz dokumentoval destrukci Varšavy během druhé světové války. Přesto se při zpracování tohoto náročného tématu záměrně vyhýbal doslovnému ztvárnění. Místo širokých záběrů na ruiny volí drobnější fragmenty reality - kusy zdí, detaily soch. Zde si vybral kamenný povrch, který při pohledu zblízka evokuje lidskou kůži. Umělec ukazuje, že fotografie nemusí zobrazovat lidské tělo přímo, aby vypovídala o utrpení a pomíjivosti.
Snímek je citlivým svědectvím o válečném násilí: kámen zastupuje strukturu města a jeho „kůže“ nese stopy historie.
P.S. Objevte další vzácné archivní fotografie ve Virtuálním muzeu Nadace archeologie fotografie.
P.P.S. Zajímá vás zobrazení lidského těla v umění? Prohlédněte si náš set 50 pohlednic s akty v umění. ;)
P.P.P.S. Jedním z nejslavnějších fotografů dokumentujících druhou světovou válku byla kupodivu Američanka pracující pro ... časopis Vogue. Podívejte se na válečné hrůzy skrze surrealistický objektiv Lee Millerové!