Vincent van Gogh
Na jaře roku 1889 nastoupil Van Gogh (1853-1890) do léčebny v Saint-Rémy v Provence. Měl za sebou sérii psychických zhroucení a potřeboval najít bezpečné útočiště. Obraz Léčebna v Saint-Rémy zachycuje jedno ze zákoutí zdejšího areálu a současně dokládá, že ani zde nedokázal přestat hledat náměty k malbě. Dnes je Světový den duševního zdraví, proto si o tomto jeho díle řekneme o něco víc.
Většinu formátu plátna zaplňují vysoké borovice, jejichž větve se v horní části kroutí a proplétají, jako by tvořily rám kolem oblohy. Van Gogh je namaloval pro něj typickými neklidnými tahy, v nichž se zelená, žlutá a hnědá míhají na modrém pozadí, které směrem k obzoru přechází téměř do zelené. Dole v popředí vidíme zem v odstínu sieny pálené se skvrnami zelené trávy. Stejný rezavý odstín se opakuje na střeše budovy léčebny v pozadí - evokuje střechu jeho žlutého domu v Arles, kterou namaloval o rok dříve, nyní však použil tlumenější barevnost.
P.S. Přečtěte si příběh dalších čtyř umělců, kteří se potýkali s psychickými problémy.