Caravaggio
Tento obraz byl téměř jistě namalován v Římě na objednávku Caravaggiova prvního mecenáše, kardinála Francesca Marii del Monte. Postava svaté Kateřiny, zachycená v nápadně přirozené póze, byla identifikována jako Fillide Melandroni, slavná kurtizána té doby. Bohatě oděná v šatech hodných princezny, klečící na podušce, hledí na diváka obklopena atributy své mučednické smrti: lámacím kolem, mečem, kterým byla sťata, a mučednickou palmou. Dramatické nasvícení výjevu vytváří efekt chiaroscura, charakteristický pro Caravaggia, jehož přístup ke světlu a objemu - patrný na tomto plátně - měl mít značný vliv v Itálii i v celé Evropě. Svatá Kateřina Alexandrijská byla oblíbenou postavou katolické ikonografie. Byla urozeného původu a po vidění se zasvětila křesťanství. Ve svých 18 letech se postavila římskému císaři Maximovi (pravděpodobně se jedná o Galeria Maximiana), diskutovala s jeho pohanskými filozofy a podařilo se jí mnohé z nich obrátit na křesťanství. Když ji císař uvěznil, obrátila na víru jeho císařovnu a vůdce jeho vojsk. Maximus její konvertity (včetně císařovny) popravil a nařídil, aby byla sama Kateřina usmrcena na ostnatém kole. Kolo se údajně roztříštilo v okamžiku, kdy se ho Kateřina dotkla. Maximus ji poté nechal sťít. Stala se patronkou knihoven a knihovníků, stejně jako učitelů, archivářů a všech, kteří jsou spojeni s moudrostí a učením, a všech, jejichž živobytí závisí na kolech. Za rok její mučednické smrti se tradičně považuje rok 305 (rok velkého pronásledování křesťanů za Galeriovy vlády) a její svátek se slaví 25. listopadu. V roce 1969 církev, přesvědčená převažujícím názorem historiků, že Kateřina pravděpodobně nikdy neexistovala, ji vyřadila z kalendáře svatých; v roce 2002 sice historici nezměnili názor, ale církev ano, a Kateřina byla znovu zařazena do kalendáře. Jejími vlastnostmi měly být krása, nebojácnost, panenství a inteligence.
Na shledanou zítra :)