Automat

Obraz zobrazuje osamělou ženu, která v noci v automatu hledí do šálku kávy. Nocí zatemnělým oknem se táhne odraz identických řad svítidel.

Předlohou pro ženu byla Hopperova manželka Jo. Hopper však upravil její tvář tak, aby byla mladší (Jo bylo v roce 1927 44 let). Změnil také její postavu; Jo byla plnoštíhlá žena s křivkami, zatímco jeden kritik popsal ženu na obraze jako "chlapeckou" (tj. s plochým hrudníkem). Jak už to v Hopperových obrazech bývá, okolnosti i nálada ženy jsou nejednoznačné. Je dobře oblečená a nalíčená, což může naznačovat, že je na cestě do práce nebo z práce, v zaměstnání, kde je důležitý osobní vzhled, nebo že je na cestě na společenskou událost nebo z ní. Sundala si pouze jednu rukavici, což může naznačovat buď to, že je roztržitá, že spěchá a může se zastavit jen na chvíli, nebo prostě to, že právě přišla zvenčí a ještě se nezahřála. Druhá možnost se však zdá nepravděpodobná, protože na stole před jejím šálkem a podšálkem leží prázdný malý talířek, což naznačuje, že právě snědla zákusek a na tomto místě už nějakou dobu sedí. 

Ať je hodina jakákoliv, restaurace se zdá být z velké části prázdná a na ulici venku nejsou žadné známky činnosti (nebo jakéhokoli života). To přispívá k pocitu osamělosti a způsobilo, že obraz byl s oblibou spojován s pojmem městského odcizení. Jeden kritik poznamenal, že v póze typické pro Hopperovy melancholocké náměty "má žena sklopené oči a její myšlenky obrácené dovnitř do sebe". Jiný kritik ji popsal jako "dívající se na svůj šálek kávy, jako by to byla poslední věc na světě, které se může držet".