Triptych pozemské marnivosti a božské sp

Nejen, že je tohle dílo výjimečné v rámci Memlingo tvorby, ale i téma a forma jej dělají extrémně neobyčejným ve srovnání s uměním Memlingovi doby. Bližší zkoumání ukázalo, že se zabýváme třemi malými panely, které jsou malované z obou stran, ale následně byly separovány. Malý triptych není Memlingova první malba s alegorickým a morálním tématem a patří do série, která obsahuje i Alegorii skutečné lásky a Alegorii Panny. Nejspíš se jednalo o skládací meditativní obraz, který stával na kabinetu s lehce pootevřenými křídly. Na přední straně triptychu vystupuje nahá žena po stranách obklopena smrtí a ďáblem. Obě postavy svírají výstražné pásky. Jediným vyobrazením na zadní straně tryptichu je znázornění nebe, které se zjevuje mezi emblematickými náměty – erbem a lebkou – v křídlech. Text se odkazuje na konec lidstva a jeho spásu. Tím, že v centálním motivu nechává umělec hledět nahou ženu do zrcadla, tvoří z díla erotickou alegorii pomíjivosti – motivu, kterému nebylo souzeno stát se populárním až do 16. století. Čistě erotická postava je skutečně na svou dobu výjimečná. Jedná se o jediný exemplář, ve kterém jsou odhaleny ženské pohlavní orgány. Tato žena, s diadémem ve svých dlouhých vlasech, která hledí do zrcadla a beze studu prezentuje svou nahotu (až na sandále na nohou) je tak reprezentací marnivosti, tak chtíče. Tedy antitezí panny na malém obraze v Muzeu Jacquemant-André. Po její levici se nachází griffon, psí plemeno, které je běžně užíváno v obrazech v souvislosti s manželstvím nebo fyzickou láskou. Význam zamilovaných chrtů je také jasný. Vodní mlýn, který je v Memlingově díle opakovaně narážkou na inkarnaci, a který je i zde výrazně umístěn v krajině, by mohl být zamýšlen jako kontrast k hříšnému zobrazení nahoty v popředí. Ženské pohlavní orgány korespondují s ropuchou – démonickým stvořením, které můžeme vidět nad genitáliemi smrti. Nedokážeme z dostupných fyzických vodítek určit, zda tento panel původně patřil napravo nebo nalevo od centrálního panelu.