Rousse

Toulouse-Lautrec vytvořil nespočet obrazů žen v soukromých chvílích, často na toaletě. Tento detailní záběr na ženu vyplňuje střed kompozice a nabízí divákovi pohled na tvarovaná záda. Proutěná křesla kolem ní naznačují, že se scéna odehrávala v umělcově ateliéru v ulici Caulaincourt. Ačkoli v té době bylo téma ženy na toaletě často zpracováváno, zejména Mary Cassattovou a Bonnardem, v tomto Lautrecově obraze dominuje především naturalistický vliv impresionisty Edgara Degase. Opomíjení akademické pózy a zrychlené perspektivy bylo v Lautrecově díle poněkud neobvyklé a odráželo sérii žen na toaletě, kterou Degas představil na osmé a poslední impresionistické výstavě roce 1886. Rámování výjevu a vysoký úhel pohledu připomínají mistrovské pastely Degase, kterého Lautrec hluboce obdivoval. Stejně jako jeho starší kolega zobrazoval Lautrec ženy "bez jejich příkras", jako by "nahlížel klíčovou dírkou". Od Degase se však liší lidskostí, s jakou je pozoroval a maloval. Toto dílo vedlo k řadě nedorozumění. Ve skutečnosti mělo několik názvů a jeho datum bylo změněno. Nyní se prokázalo, že bylo namalováno v roce 1889 a nikoli v roce 1896, jak je uvedeno ve starých katalozích. Je to jistě toto dílo, které Lautrec vystavoval pod jménem Rousse na výstavě Les XX (avangardní umělecká skupina) v Bruselu v roce 1890. Tento název, zvolený samotným umělcem, připomínal jeho oblibu rusovlasých modelek, které maloval celý život, případně jednu z jeho oblíbených modelek Carmen Gaudinovou.