Žena při toaletě

V souladu s impresionistickou estetikou, kterou Berthe Morisot horlivě zastávala, se obraz Žena při toaletě pokouší zachytit podstatu moderního života v souhrnném, decentním výrazu. Obraz se také nenápadně posouvá do říše ženské erotiky, kterou zkoumali Edgar Degas, Édouard Manet a Pierre-Auguste Renoir, ale v té době ji zřídkakdy otevíraly umělkyně.

Kompozice vykreslená jemnými, měkkými tahy štětcem v odstínech levandulové, růžové, modré, bílé a šedé připomíná báseň z vizuálních tónů, uspořádanou s tak vonnými a vzácnými motivy, jako jsou vyčesané blond vlasy, satén, pudřenky a okvětní plátky. Umělkyně se dokonce podepsala na spodní část zrcadla, jako by chtěla naznačit, že výjev na jejím plátně je stejně pomíjivý jako stříbřitý odraz.