Europa

Jupiter, nejmocnější z bohů, je zamilovaný do princezny Europy. Vzal na sebe podobu krásného bílého býka a zdánlivě krotkým chováním přiměl dívku, aby mu vylezla na hřbet. Jakmile tak učiní, býk se vydá k moři a odnese vyděšenou Europu z jejího rodného Sidonu na ostrov Kréta, kde pak svou vášeň dovrší. Tizian jednoznačně říká, že se jedná o scénu znásilnění: Europa se bezmocně rozvaluje na zádech, její šaty jsou neuspořádané. Možná právě tyto rysy mýtu o Europě vedly Tiziana k tomu, že si tento námět vybral pro nejmocnějšího prince Evropy, Filipa II. španělského, vládce rozsáhlé říše, která zahrnovala Nizozemí i majetky v Novém světě a Asii. Král vlastnil nejméně třicet Tizianových obrazů. Většinou se jednalo o náboženské obrazy: Filip se považoval za zastánce římskokatolické víry a je často připomínán jako bojovný a známý propagátor jejího sílícího tažení za obnovení její nadvlády tváří v tvář protestantismu. Tizian však pro tohoto nejpřísněji katolického panovníka maloval i mytologické náměty. Tato "pohanská" díla, a to jak v zobrazení bájí o antických bozích, tak ve svém výrazně nekřesťanském charakteru, byla známá jako poesie, protože jejich náměty vycházely z děl klasických básníků, jako byl Ovidius.  Jsou upřímně smyslná a erotická, někdy násilná a zdá se, že byla vymyšlena tak, aby vyniklo Tizianovo virtuózní zpracování nahého ženského těla v nejrůznějších situacích a v řadě různých póz.