Edward Burne-Jones
Legenda o sv. Jiří, která obvykle podněcuje umělce k vysoce dramatickým a dynamickým obrazům, inspirovala Edwarda Burne-Jonese k typicky lyrickému výjevu. Tento obraz představuje něco blízkého snu. Rytíř je dost statný, svého bestiálního (ale podvyživeného) nepřítele likviduje s jistotou, a přesto je tento svatý Jiří spíše tvorem ducha. Rozmazané sfumato forem – Burne-Jones musel ještě zdokonalit svůj křehký styl – a elegance póz vybízí k zamyšlení nikoli ke znepokojení. Burne-Jones byl z prerafaelitů nejméně ideologický, a přesto nejvytrvalejší, vždy věrný světu bezkrevných dívek a androgynních světců zalitému měsíčním světlem; Henry James nazval Burne-Jonesův typ "bledým, nemocným a chřadnoucím". Nebyl to žádný pokrokář, anglický umělec nesnášel impresionisty a dával přednost jejich symbolistickým současníkům, které obdivoval a které velmi ovlivnil.
Díky Bohu, že už bude víkend.