Voda

Dnešní obraz Vám přinášíme díky našemu milovanému Uměleckohistorickému muzeu ve Vídni (Kunsthistorisches Museum Wien). <3

Malíř Giuseppe Arcimboldo, narozený v Miláně, se brzy dostal do služeb Ferdinanda I, později císaře Svaté říše římské, když se svým otcem pracoval na výzdobě Milánské katedrály. Od roku 1562 byl malířem císařského dvora ve Vídni a Praze. Uznávali jej nejen jako portrétistu, ale i pro jeho úspěchy v roli pořadatele a dekoratéra dvorních turnajů a svateb. V roce 1563 vytvořil obrazový cyklus čtyřech ročních období, jehož jedinečnost je důvodem pro malířovu posmrtnou slávu a znovuobjevení v 19. století. Kromě Zimy se z cyklu ročních období dochovala ještě dvě díla Léto a Jaro (?).

Pozdější úplný cyklus čtyř ročních období z roku 1572 se nachází v pařížském Louvru. Jiný cyklus vytvořený v roce 1566 znázorňuje čtyři živly Oheň, Vodu, Zemi a Vzduch a je důležitý pro pochopení obrazů ročních období. U všech těchto hlav byl sledován stejný jedinečný princip: jsou složeny z rostlin, zvířat a předmětů vztahujících se k příslušnému tématu a neobsahují jediný přirozený prvek lidského obličeje. V roce 1569 napsal humanista Giovanni Baptista Fonteo několik básní věnovaných Maxmilianovi II., které jsou klíčem pro porozumění tomuto projektu. Na základě aristotelovy filosofie srovnatelnosti mikro a makrokosmu, tvoří básně obsáhlou oslavu vládce. Císař má jak moc nad státem a lidmi, tak i nad přírodou a světem. Existuje dokonalá harmonie mezi "obdobími" a "živly": léto a oheň jsou horké a suché, zima a voda studené a mokré, zatímco jaro a vzduch horké a vlhké, podzim a země jsou studené a suché.