Alegorie malířství

"Umění malířství", také "Alegorie malířství" nebo "Malíř ve svém ateliéru" je olejomalba vlámského malíř Johannese Vermeera. Mnoho historiků umění věří, že se jedná o alegorii malířství, odtud plyně i jeden z názvů díla. Hned do Vermeerově "Kristus v domě Marty a Marie" se jedná o nejrozměrnější dílo umělce. Kompozice a ikonografie z něj tvoří Vermeerovo nejkomplexnější dílo. Experti přisuzují symboliku mnoha aspektům tohoto obrazu. Námětem by měla být Fama, Pictura nebo pravděpodobněji Clio, můza historie. Důlazem tohoto je skutečnost, že má na hlavě vavřín, svírá trumpetu a asi drží knihu od Herodota nebo Thucydidese, což se shoduje s popisem z kinhy o znacích a personifikacích z 16. století od Cesara Ripy s názvem Ikonografie. Ale dle Ripy by Historie měla hledět za sebe ne do země. Pokud se zaměříme na Vermeerova současníka Gerarde de Lairesse, který se o Klassicismus a Ripu zajímal, nacházíme jinou možnost: zmínku o historii a poezii jako o hlavním zdroji inspirace pro malíře. Takže žena s trumpetou a vavřínem by mohla zpodobňovat i poezii. Dvouhlavý orel, který zdobí lustr, symbol Svaté říše římské za Habsburků, by mohl být odkaz na předešlé vládce Nizozemí. Rozměrná mapa na zadní stěně má výrazný záhyb, který odděluje sedmnáct provincíí mezi severem a jihem (západ se na mapě nachází nahoře). Záhyb je symbolem rozdělením Spojené provincie Nizozemské na severní a jižní část za dob vlády Habsburků. Na mapě najdeme i dřívější politické dělení Utrechtské Unie na sever a provincie na jihu.