Quiltovací včela

Mojžíšová byla v podstatě malířka krajin, ale některé vzpomínky a motivy vyžadovaly vnitřní prostředí. Ona to sama věděla a někteří její patroni ji vybízeli, aby svůj repertoár rozšířila o interiéry. Toto téma jí však nepřišlo snadné. „Zkoušela jsem ten interiér, ale nelíbil se mi, tak jsem ho vymazala", poznamenala při jedné příležitosti. „Nepřipadá mi to jako můj styl. Ráda maluji to, co mě vede dal a dál do neznáma, něco, co chci vidět dál. No možná to zkusím znovu." Navzdory potížím s tématem namalovala Mojžíšová řadu pozoruhodných interiérů. Bez krajiny, která by scénu upevnila a poskytla prvek realismu, se její interiéry zcela spoléhají na umělčino ovládání abstraktní formy a vzorování. Tyto kvality jsou maximálně využity v díle Quiltovací včela, kde barvy a formy velké pokrývky a propracovaného stolního prostírání ladně kontrastují s pestrým oblečením mnoha rušných postav. Přesto Mojžíšová neodolala a přidala kousek přírody za vysokými nezakrytými okny.