John Singer Sargent
Sargent byl vychováván svými americkými rodiči v Itálii. Jeho kreslířský talent ho přivedl do Paříže, kde strávil deset let malováním pro francouzskou šlechtu. Po nepříznivé kritice svého obrazu Madame X se Sargent přestěhoval do Londýna. Stal se portrétistou bohatých a slavných lidí jak v Británii tak v Americe. Tento status si užíval více než dvacet let, potom šokoval své příznivce tím, že ohlásil, že zbytek svého života stráví malováním přírody a nástěnných maleb. Tento skupinový portrét byl namalován u příležitosti jednadvacátých narozenin Mabel Frances Vickersové (uprostřed). Je zachycena se svými sestrami Florence, 18 let, vlevo, a Clary, 19 let, vpravo. Portrét byl na svou dobu neobvyklý, ukazoval modely v neformálních pózách a v tlumeném světle. Když Sargent vystavil malbu na pařížském Salonu v květnu roku 1885, kritici jej odbyli. Následující rok na výstavě Královské akademie v Londýně byl obraz zvolen v návštěvnické anketě jako nejhorší.
Timesy z 22. května 1886 malbu zhodnotily takto: "Tři mladé dámy, namalované téměř jako hubené přízraky, na vás hledí přímo z obrazu. Připadají vám stejně nehmotné jako bytosti z jiného světa; ty tváře, spíše medikované než namalované, ty unylé šaty, ty nehmotné židle a stoly, jsou to portréty, nebo jsou to pouhé náměty pro portréty? Když člověk vidí obraz poprvé... nevyhnutelně si pomyslí, že jsou to pouhé skici; že umělec má bezpochyby v úmyslu posunout své dílo mnohem dál. Ale druhé a třetí zkoumání člověka přivede k jiné myšlence a téměř, ne-li úplně, ho přesvědčí, že toto umělecké dílo, velmi odvážné a velmi rafinované zároveň, je legitimní; že malíř se skutečně dostal do tohoto zjevného znevažování pravdy o svých modelkách a že žádné další doteky štětce by nemohly vnést více života nebo více charakteru do tváře, formy nebo doplňků."