Venuše v jeskyni

Zářivá bohyně lásky je orámována oválem, který symbolizuje jeskyni. Její vyobrazení připomíná personifikace větru a moře, které byly typicky vyryty na starořímských sarkofázích. Ačkoli Koloman Moser vystudoval malířství na vídeňské akademii, tomuto médiu se poprvé věnoval až po odchodu z Wiener Werkstätte v roce 1907. Nebyla to jen změna umělecké disciplíny, ale umělec svůj obrat k malířství vnímal jako poslání, za nímž musí cílevědomě jít. Jeho spisy o otázkách kompozice a barevných vztahů svědčily o neúnavném hledání jasného obrazového výrazu. V roce 1904 uspořádal Koloman Moser pro Ferdinanda Hodlera velkou výstavu ve vídeňské Secesi. Byla to výstava, která sehrála zásadní roli v Hodlerově vzestupu k mezinárodnímu věhlasu. Později, v roce 1907, Moser intenzivně studoval Hodlerovo umění, což se brzy odrazilo v jeho malířském stylu. Našel si vlastní přístup k barvě pomocí nerealistických tonálních hodnot, a tím vykouzlil vlastní zajímavé harmonie. Kromě toho používal různé struktury v jednotlivých částech obrazu, což umožnilo změkčení přísné formální kompozice.