Rogier van der Weyden
Veselé Vánoce všem! :) V polovině sedmnáctého století se nacházel tento triptych, také známý jako Middelburský oltář, ve vlámském městě Middelburg, které okolo roku 1444 založil bohatý občan Brug Pieter Bladelin se svou ženou. Jako donátora tohoto díla proto zpravidla považujeme samotného zakladatele města. Na druhou stranu přešel Middelburg po smrti bezdětných Bladelinů do jiných rukou a nevíme, zda se oltář do města dostal později. Dále vidíme pouze jednoho donátora, ačkoli Bladelinova manželka byla spoluzakladatelkou města. Zobrazený donátor je oděn jako vévoda burgundský a je zjevně příslušníkem vyšší třídy a z tohoto důvodu zůstává neidentifikovaný.
Na centrálním panelu je donátor zobrazen v kleče v pozici pro modlitbu a po straně Panny Marie a Josefa uctívá Jezulátko. V pozadí se nachází město, snad Middelburg poblíž Brug. Betlémský chlév připomíná zříceninu románské kaple. Umělec možná myslel na pozůstatky paláce krále Davida, který je považován za jednoho z Ježíšových předků, když kapli maloval. V popředí podpírá budovu jediný sloup, který vyčnívá vedle malé postavy Krista tak zjevně, že musí být považován za symbol. Můžeme jej vidět jako symbol nadpozemské moci nebo i jako místo, kde Krista později bičovali. Poselství centrálního panelu by bylo neúplné, pokud by scházely výjevy na bočních křídlech. Tři panely společně ztvárňují alegorii Kristova panství a zobrazují nejen vládce Middelburgu a Brabantska, ale i rytíře východu a západu uctívající Krista. Traduje se, že v den Kristova narození ukázala Tiburská Sibyla císaři Augustovi vizi Krista a jeho matky na nebesích. Zde klesá vládce západu, vévoda Burgundský, pokorně na kolena, snímá korunu a houpe kadidelnicí jako projev oběti. Na křídle po pravé ruce jsou znázorněni tři hluboce dojatí rytíři orientu jak v kleče ctí symbol Nebe – Betlémskou hvězdu. Zjevuje se mezi mračny s poselstvím o dítěti a provází je na jejich cestě. Malíř propojil boční křídla s centrálním panelem nejen v rámci tématu, ale i kompozičně. Tímto opustil tradici nesourodých vícedílných oltářů rozšířených v období středověku. Stačí nám porovnat Rogier van der Weydenovo dřívější dílo (např. oltář sv. Jana Křtitele) a uvědomíme si, jaký pokrok tento malíř udělal. Odvážné využití prostoru na oltáři sv. Jana Křtitele je umocněné na oltáři Pietera Bladelina, kde se obraz rozpíná po všech třech panelech a tento jev je znatelný i díky upuštění od architektonických rámů oddělujících jednotlivé výjevy.