Emily Carr
Emily Carrová byla kanadská umělkyně a spisovatelka, která se silně inspirovala původními obyvateli severozápadního pobřeží Tichého oceánu. Jako jedna z prvních kanadských malířek, která si osvojila modernistický a postimpresionistický malířský styl, se Carrová dočkala širokého uznání až na sklonku svého života. Jak dospívala, témata jejích obrazů se přesunula od domorodých motivů ke krajinám - zejména lesním scénám. Jako spisovatelka byla Carrová jednou z prvních kronikářek života v Britské Kolumbii.
Kanadská encyklopedie ji popisuje jako "kanadskou ikonu". Totemový chodník na Sitce ukazuje úroveň uměleckých schopností Carrové po jejím raném konzervativním školení v San Francisku a Londýně v Anglii. Obraz vznikl během cesty na Aljašku, kterou podnikla se svou sestrou Alicí, a je důležitý, ale komplikovaný. V té době byla rozpolcená: sbírala "kuriozity" vyrobené domorodci a zároveň se potýkala s koncepčními a stylistickými výdobytky jejich kultury. V letech 1907 až 1910 se Carrová pustila do série obrazů, které odhalují její etnografické zarámování domorodých témat. V těchto dílech dokumentuje vesnice a jejich obyvatele; zobrazuje totemy, stavby a lidi a příležitostně se zaměřuje na jednotlivce. Totemový chodník na Sitce, provedený převážně akvarelem, odhaluje tradiční naturalistické techniky kompozice, stylu a barevnosti, které se naučila na umělecké škole. Zaznamenává skupinu tlingitských a haidských kůlů, které byly přemístěny ze svých tradičních míst a postaveny v nově vybudovaném parku po jejich vystavení na Světové výstavě v Saint Louis v roce 1904. Totemový chodník na Sitce znamená pro Carrovou zjevení - zlomový bod: právě v Sitce se na popud amerického umělce, o němž se spekuluje, že jím byl Theodore J. Richardson (1855-1914), rozhodla pokračovat ve svém projektu dokumentace totemových sloupů a domorodých vesnic v provincii.
Uvidíme se zítra!