Na plachetnici

Jako bychom sami byli na palubě, naše oči směřují k přídi lodi, kde sedí pár. Drží se za ruce a hledí na vzdálené město před sebou, jehož kostelní věže a budovy se vynořují skrze ranní opar. Žena je Caroline, umělcova manželka, a muž má být pravděpodobně Friedrich. Umělec zde pravděpodobně odkazuje na motiv plavby životem k představě života jako cesty z tohoto světa na onen, neboť tento námět je znám z křesťanské obrazové a literární tradice. Jsou obráceni směrem od nás a hledí přes vodu ke vzdálenějšímu břehu, kde leží okraj města, jejich cíl. Je to horizont gotických věží a budov, zatím neexaktních a neidentifikovatelných z dosud, země snů, jiný svět. Jsou na cestě duše.