Isabella Grace

Našemu uživateli Erikovi chybí na DailyArtu fotografie, a proto nám poslal tento text. Doufáme, že se vám bude líbit (stejně jako stará fotografie na DailyArtu) - užijte si to :)

Seznamte se s Clementinou Elphinstone Fleemingovou (často chybně psáno Fleming). Narodila se 1. června 1822 admirálu Charlesi Elphinstone Fleemingovi a Catalině Paulině Alessandro. Clemy, jak se jí říkalo, to neměla právě jednoduché, protože byla velmi chytrá a chytré ženy byly obecně na obtíž. V roce 1845 se provdala za Cornwallise Mauda, 4. vikomta Hawardena, a stala se tak lady Clementinou Maud, vikomtkou Hawardenovou. Manželé zpočátku nebyli příliš bohatí, dokud nezdědili panství Hawardenů v Irsku a Skotsku. Kolem roku 1857 se Clementina seznámila s fotografováním a v roce 1859 si založila vlastní ateliér v londýnském South Kensingtonu. Zde až do své smrti v roce 1865 pořídila více než 800 fotografií. Po celou tu dobu byla velmi dobře situovanou viktoriánskou dámou, která nosila velké šaty s krinolínou a krajkami atd. A přes to všechno pak fotografický plášť. No, jen si to představte...

Téměř na všech pořízených fotografiích jsou její děti. Právě proto, že byla žena, nebylo pro Clemy tak jednoduché odcházet z domu. Proto stále dokola používala jednu místnost se stejnými rekvizitami a stejně tak i světlo a zrcadlo. Žádný z jejích negativů se nedochoval, ale v roce 1939 její vnučka Clementina Tottenhamová darovala 775 kopií Viktoriinu a Albertovu muzeu. Všechny tyto papírové tisky jsou potrhané, možná proto, že alba zabírala při stěhování příliš mnoho místa. Nejsou známy žádné fotografie, na nichž by byla přímo Clemy. Byla fotografkou, nikoli objektem. (S překvapením jsem zaznamenal ozvěnu její práce v moderní době, a to u fotografií Francesky Woodmanové, která také využívala vnitřní prostory a nevšední pózy se zrcadly a tapetami, přičemž ale objektem byla ona sama. Bohužel si v roce 1981 vzala život).

Na přiložené fotografii je Isabella Grace, jedna z Clemyiných dcer, v předním pokoji v prvním patře Kensingtonských zahrad, se zrcadlem. Podobný dvojobraz vídáme u Clemy často. Hlavní záběr je na její záda. Z jejích šatů byla odstraněna krinolína, takže spíše připomínají těžký závěs. Čepec má na stojanu vlevo, ukazuje své dlouhé vlasy a pravou rukou si je trochu nadzvedává. Odraz v zrcadle poskytuje další obraz, je vidět její tvář a levá ruka. Světlo dopadá na její tvář zprava, ukazuje ji téměř z profilu a vytváří kontrast s objemem tvořeným šaty. Její tělo je orámováno hned dvakrát. Na pravé straně vidíme závěs (záclonu), který se znovu objevuje vlevo od ní. A tělo je orámováno také zrcadlem, které nám poskytuje dva pohledy v jednom.

Vzhledem k tomu, že Clemy patřila k elitě a horním deseti procentům ve své zemi, nikdy bych se s ní nemohl setkat, ale jaké fascinující rozhovory bychom spolu jinak mohli vést! (Sni dál, Eriku...)