Zahradní restaurace

Dnešní obraz vám představujeme díky Muzeu výtvarného umění v Bernu, kde v současné době můžete zhlédnout speciální výstavu, která se podrobně věnuje sbírce moderních mistrů z pohledu její akviziční historie. Výstava vyzdvihuje témata jako "degenerované umění" a "intelektualizace jako mechanismus národní obrany" ve Švýcarsku. Ať se vám líbí!

Dobře oblečení muži a ženy sedí ve stínu stromů a povídají si v zahradní restauraci. Číšník vlevo nahoře a pes vlevo dole sledují poklidnou scénu. V popředí muž čte noviny. 

Jako předloha pro umělcovu malbu posloužila malá olejová studie z roku 1907. I když studie není ničím jiným než skicou, je založena blíže na přírodě, než na naší malbě. Macke přenesl většinu postav přímo, ale tvary byly velmi zjednodušené a pestrobarevné. Zejména tvary a barvy na okraji malby sledují svůj vlastní rytmus oddělený od viditelné skutečnosti. Umělec sám napsal: "Vnější volba motivu není to, o čem by se mělo diskutovat, ale citlivost, vitalita, která celé věci dominuje". A věřím, že dospíváme k vitalitě, která je odlišná od vitality jiných dob, a zde bude hrát největší roli souběžná organizace nesouladů".

Umění tedy není kopií přírody, ale její obdobou. A aby obraz působil vitálně, potřebuje kontrasty. V barvách naší malby převládá kontrast mezi doplňujícími se zelenými a červenými tóny. Menší dynamické zelené plochy jsou na levém a horním okraji obrazu; větší červené a hnědé plochy vymezují zbytek plochy obrazu. Žluté skvrny jsou rozptýleny po celém plátně; zatímco bílé plochy se zmenšují se směrem dozadu, vedou oko do středu obrazu. Lidé jsou zobrazeni ve zjednodušené podobě, často bez tváře; a pečlivě namalované plochy kontrastují s ostatními, které jsou pouze načrtnuty. 

August Macke byl narozen v roce 1887 ve Vestfálsku v Německu. Studoval výtvarnictví na Akademii výtvarných umění a na Uměleckořemeslné škole v Düsseldorfu. V roce, kdy byl tento obraz namalován (1912), žil v Bonnu; připojil se ke skupině umělců "Modrý jezdec" v Mnichově a s Franzem Marcem navštívil malíře Roberta Delaunaye v Paříži. V říjnu 1913 se s rodinou usadil v Hilterfingenu u jezera Thun v bernském Oberlandu ve Švýcarsku. 

Na jaře roku 1914 odcestoval s Paulem Kleem a Louisem Moillietem do Tuniska. Na začátku téhož roku, krátce po vypuknutí 1. světové války, byl povolán do vojenské služby. 28letý Macke byl zabit sotva o dva měsíce později ve francouzském Champagne.