Édouard Manet
Dnes je naše poslední neděle se sbírkou Muzea J. Paula Gettyho. Doufám, že se vám tento měsíc líbil :) Příští neděli si představíme sbírku Kunstmusea v Bernu :). Mezitím vám přinášíme povídání o dnešním Manetovi. Přejeme příjemnou zábavu!
Elegantní mladá žena v denních šatech s květinovými akcenty drží slunečník na pozadí bujného listoví. Dívá se přímo před sebe, je to obraz vyrovnanosti a odstupu, i když si zřejmě plně uvědomuje obdivný pohled diváka. Tento portrét, který představuje ctižádostivou pařížskou herečku Jeanne Demarsyovou jako ztělesnění Jara, debutoval na poslední velké veřejné výstavě Manetova života - pařížském Salonu v roce 1882. Po více než dvě desetiletí byly Manetovy obrazy Salonem odmítány nebo se setkávaly s kontroverzí; Jaro bylo nejúspěšnějším dílem umělcovy salonní kariéry, která skončila tragicky o rok později, kdy Manet zemřel z příčin souvisejících se syfilidou.
Jaro oslovilo kritiky především díky půvabu Jeanne, ale zároveň ukázalo Manetovo mistrovství v ovládání malby. Obraz vykazuje obdivuhodnou škálu práce štětce, od tenkých a jemných květinových doteků na šatech přes hladké zpracování Jeanniny tváře až po široké, skicovité tahy na pozadí. Smyslné zpracování obrazu a jasná, zářivá paleta evokují potěšení z ročního období, které oslavuje. Manet měl při komponování Jara na zřeteli jak nejnovější módní trendy, tak staré umělecké tradice. Byl vášnivým znalcem ženské módy a Jeannin komplet si sestavil sám, když procházel krejčovské dílny a obchody se střižním zbožímy. Při pózování v ateliéru však navázal na portrétní konvence rané italské renesance a představil modelku v poloprofilu a na pozadí zeleně. Manetovo archetypální Jaro bylo pojato více než jen jako pomíjivá "módní šablona", jako obraz pro věky, který shrnuje jeho moderní epochu prostřednictvím postavy krásné Pařížanky.