Hieronymus Bosch
Kapka vody za sucha je požehnáním, ale stejná kapka při povodni je prokletím. Jaká je podstata dobra a jak je určitelné zlo? Kdykoli se mě někdo zeptá na Lisabon, vždycky poznamenám, že jeho světlo je jedinečné. Sluneční světlo se drží a rozprostírá jako zlatý samet, téměř na dotek, šťavnatý paprsek proudící rozlehlými náměstími, roztříštěný uprostřed odrazů řek nebo starých oken, mizí v těsných starobylých uličkách, až stinné uličky obejme tma. První listopad, svatý křesťanský den, 1755: Lisabon se zachvěje při takzvaném velkém lisabonském zemětřesení, ničivém zemětřesení následovaném vlnou tsunami. Katastrofa měla tak epické rozměry, že se stala předmětem debaty na filozofické téma nazvané "problém zla", do níž se zapojily takové osobnosti jako Rousseau, Kant, Goethe..., ale zejména Voltaire, jehož cílem bylo zdiskreditovat Leibnizovu vizi "nejlepšího z možných světů". Ti, kdo přemýšlejí o problému zla, se ptají: "Jak může existovat zlo, když existuje i dobrý všemohoucí Bůh?".
Leibniz na to odpověděl, že tento svět je nejlepší možný, takže zlo ve skutečnosti není až tak zlé, je to jen nezbytné minimum ve světě, který "není tak špatný". Voltaire na to neskočil a já také ne. na tuto otázku pohlížím dost podobně jako Lisabon. pokud by vám Lisabonovo světlo nepřipadalo dost metaforické, dovolte mi, abych vám ukázal dnešní obraz - můj nejoblíbenější ve městě. Hieronymus Bosch zanechal o svém životě jen málo stop, ale jeho dílo je velmi dobře prozkoumáno. S oblibou se věnoval okultismu a je známo, že Bosch vstoupil do Bratrstva Panny Marie, místního náboženského bratrstva, a stal se jeho elitním členem. Odtud pramení jeho silný vztah k náboženským tématům s alternativním přístupem, který se přikláněl ke grotesce, satiře hříchů řeholních řádů a odhalování špatného chování. Na Boschovi opravdu obdivuji jeho sofistikované vidění dobra a zla. Například jeho obvyklé zobrazení sovy zobrazuje ve stejném prvku zlobu nočního tvora, ale také symbol moudrosti. Jako by zlo bylo přítomno už ve Stvoření.
Kniha Genesis neříká, že zvířata byla stvořena jinak než dnes, kdy se zvířata požírají navzájem. "Bůh viděl, že je to dobré", být dobrou kočkou znamená být dobrým lovcem: zabijákem myší. Osobně k žádnému božstvu nehledám morální kodex. To, co lze považovat za dobré, je velmi proměnlivé a tančí s okolnostmi. K vytvoření morálního kodexu na základě našeho působení na druhé stačí logika, láska, empatie a skeptické zkoumavé myšlení. Tento paradox navrhl starověký řecký filozof Epikúros: "Jestliže chce a nemůže, je slabý, což neodpovídá Boží povaze; jestliže může a nechce, je závistivý, což je stejně v rozporu s Bohem; jestliže nechce ani nemůže, je závistivý i slabý, a tedy není Bůh; jestliže chce i může, což jediné odpovídá Bohu, z jakého zdroje tedy pochází zlo? Nebo proč je neodstraňuje?". Měla by tedy ještě nastat doba náboženských motivací? Upřímnou soustrast obětem 11. září, je to již 15 let od událostí, které nebudou zapomenuty.
- Artur Deus Dionisio