Pallas Athéna

Obraz Pallas Athéna už po mnoho let patří Muzeu Calouste Gulbenkian v Lisabonu. Nicméně má skryté vazby z minulosti, které ho spojují se Státní Ermitáží v Petrohradu. Od konce 18. století až po 30. léta 20. století zdobilo toto Rembrandtovo dílo stěnu v galerii Ermitáže. Na základě rozhodnutí sovětské vlády byla Rembrandtova Pallas Athéna v květnu roku 1930 prodána ropnému magnátovi a světoznámému sběrateli Caloustu Gulbenkianovi (1869 -1955). Výsledkem tajné dohody v Paříži mezi Gulbenkianem a zástupci Gostorgu (státní obchodní organizace Sovětského svazu) bylo to, že byla Ermitáž nucena předat řadu cenných šperků a uměleckých děl sovětské obchodní agentuře Antikvariat (ta byla založena speciálně za účelem vyjednávání prodeje a vývozu uměleckých děl). Pallas Athéna byla součástí obzvláště cenné dodávky uměleckých předmětů, která zahrnovala mistrovská díla od Rembrandta, Gerarda Terborche, Watteaua a Nicolase Lancreta zároveň s Houdonovou slavnou sochou Diana lovkyně. Calouste Gulbenkian za tyto muzejní exponáty zaplatil sovětské vládě celkem 140,000 liber. V nejstarším ručně psaném katalogu Ermitáže (1773 -1785) bylo Rembrandtovo plátno označené jako Pallas Athéna. Nicméně ne všichni s tímto názvem souhlasí. V inventáři Baudouinovy sbírky (1780) byl obraz označen jako Portrét Alexandra ve brnění  Pallas. Alexandr veliký byl údajně pod zvláštní ochranou Athény. V pozdější literatuře byla malba označována různými jmény, také jako Mars, portrét Tita a Mladý válečník.