Autoportrét. Kráčím vstříc slunci by Xawery Dunikowski - 1917-1920 - 243 × 170 × 80 cm Autoportrét. Kráčím vstříc slunci by Xawery Dunikowski - 1917-1920 - 243 × 170 × 80 cm

Autoportrét. Kráčím vstříc slunci

dřevo • 243 × 170 × 80 cm
  • Xawery Dunikowski - December 24, 1875 - January 26, 1964 Xawery Dunikowski 1917-1920

Po dobu následujících tří týdnů budeme zveřejňovat umělecká díla dvou velkých tvůrců - francouzského sochaře Augusta Rodina a polského umělce Xaveryho Dunikowského. Pokud se chcete dozvědět více o této velkolepé výstavě, navštivte web národního muzea v Krakově.

Xawerz Dunikowski vnímal umění jako posvátnou profesi a svou vlastní uměleckou dráhu jako misi nebo předurčení. Dle Augusta Rodina je umění "Nejvznešenějším posláním člověka, jelikož se jedná o snahu pochopit svět a učinit svět pochopeným."  Ve světle mnoha sebehodnotících prohlášení se oba umělci jeví jako mýtomaniaci, kteří se ženou za svou vlastní jedinečností a genialitou.

Autoportrét. Kráčím vstříc slunci vyzařuje moc, vitalitu a sílu falu a je jedinečným dílem v Dunikowského tvorbě. Sám umělec prohlásil, že se jedná o astrální autoportrét. Vizi vycházející z nitra. Syntézu touhy, která člověka posouvá blíže k vesmíru, který se skrývá v každém z nás. Postava s dvěma tvářemi (jednou obrácenou směrem k zemi a druhou, jakoby maskou, vzhůru k obloze), třímající v rukou krystaly, nám připomene mýtus o Prométheovi.