Quentin Metsys
Stará žena je pravděpodobně jedním z nejkrásnějších ošklivých obrazů, jaké kdy byly vytvořeny! Omlouvám se za tento oxymóron, ale ačkoliv je tato dáma na pohled docela děsivá, obraz sám je krásným příkladem olejomalby severní renesance. Metsys namaloval tento neobvyklý námět s velkou věrohodností a svěžestí. Zobrazuje tu starou dámu oblečenou podle módy svého mládí, která v romantickém gestu drží v ruce poupě růže. Mohlo by se jednat o satirické zobrazení staré ženy, která se chová nepřiměřeně svému věku, ale naštěstí se v tomto konkrétním případě nejedná o skutečnou osobu: není pochyb o tom, že Metsys někdy během své kariéry musel vidět a zaznamenat někoho tohoto vzhledu (dnes je známo, že je způsoben Pagetovou chorobou, která deformuje kosti), nicméně neexistuje žádný záznam o aristokratické dámě, která by přesně odpovídala tomuto popisu, takže je pravděpodobné, že nakreslil někoho s tímto onemocněním a pak jej speciálně oblékl pro účely svého obrazu.
Postava, kterou vytvořil, je úsměvná a smutná zároveň. Je to extrémně nepřitažlivá, starší žena, která naznačuje, že hledá lásku, a při pohledu na její zastaralou módu, deformované rysy a vrásčitou pleť je těžké se alespoň neusmívat, vždyť kdo by s ní chtěl randit! Ale můžeme se jí opravdu smát, aniž by nás naše vlastní předsudky nakonec nedostaly? Najednou si uvědomíme, že nás autor možná záměrně vystavuje diskomfortu, aby nám ukázal, že ani my sami nejsme zcela bez ošklivosti.
Musí být opravdu jednou z nejnešťastnějších žen, které kdy žily: Pagetova choroba se vyskytuje nejen velmi zřídka, ale zřídkakdy postihuje osoby mladší padesáti let a ještě méně ženy. S vědomím těchto skutečností si myslím, že moderní divák má pro vévodkyni větší pochopení, ale renesanční mysl byla přece jen méně shovívavá, takže se také musím ptát, zda Metsyse někdy vůbec napadlo, že se na ni jednou budeme dívat jinou optikou než jen optikou krutosti a posměchu.
- Sarah