Křesťanská Dirké

Henryk Siemiradzki byl slavný pro svá monumentální zobrazení událostí z doby ranné římské říše a idilické každodenní scény z života starověkých italů na pozadí krajiny regionu Campania. Křesťanská Dirké je Siemiradzkieho poslední velkoformátová historická malba. Zobrazuje rekonstrukci řeckého mýtu na přání císaře Nerona, ve kterém je Thébská královna Dirké přivázána k rohům býka a rozdrcena o skálu. Dle textů římského historika Suetoniuse nařídil Nero, že během her v amfiteátru stihne stejný osud krásnou křesťanku. Na dnešním obraze Siemiradzski zobrazuje události po této nelítostné podívané - chvíli, ve které spokojený císař zkoumá mrtvou dívku a padlé zvíře. Kompozice obrazu reflektuje teatrálnost a velkolepé uspospořádání postav, které bylo typické pro akademickou malbu. Ochoz vede do dálky a oblouky v pozadí umístěné na středu obrazu vytváří efektní orámování pro zobrazení davu a hlavních postav. V souladu se zásadami akademického umění ukazuje Siemiradszki svoji bezchybnou techniku a znalosti, které vidíme na téměř archeologické přesnosti detailů. Je možné, že symbolika obětování krásy (kromě jiného i nepopiratelného erotismu, který udeří diváka do očí) s sebou nese spoustu komplikovaných a vážných témat.  Mezi nimi najdeme některé univerzální - odkaz na představu trpících křesťanů - a některé nacionální - naději Poláků na znovunabití samostantosti - a umělecké - ty se vážou k umělcově starostem ohledně budocnosti umění. Stojí za zmínku, že práce Siemiradzkiho byly zdrojem inspirace pro jeho přítele, Henryka Sienkiewicze, spisovatele, držitele Nobelovy ceny a autora vlivného a mnohokrát zpracovávaného románu Quo Vadis, ve kterém najdeme podobnou scénu té dnešní s románovou postavou Ligií - křesťankou uvázanou na hřbet býka.