Tanec

Franz von Stuck je známý svými temnými, symbolickými obrazy. Miloval scény s personifikacemi hříchu, divoké Salome, všechny ty femme fatale. Ale tento obraz je trochu jiný!

Dvě třetiny obrazu zabírá obloha. Je na něm šest tančících mužů a žen. Ležérní nálada a plynoucí tvary (v komplementárních barvách, jimž dominují modré, zelené a červené tóny) mohou odkazovat k dionýskému a apollonskému principu Friedricha Nietzscheho, jimiž se Franz von Stuck a mnozí další umělci na přelomu 19. a 20. století tolik zabývali. Apollón znamená sochařství, architekturu, reflexi a řád (mimo jiné), zatímco Dionýsos hudbu, opojení a sexuální transgresi. Jejich soupeřící protiklad je jádrem veškeré umělecké tvorby, domníval se Nietzsche. V této souvislosti lze Tanec číst jako tázání po excesu a kontrole i po otázkách teorie umění. 

Může to ovšem být také jen obyčejná taneční scéna ukazující radost ze života. Ale jak víme, von Stuck na štěstí moc nebyl ;)