Indiskrétní služka

Slídící služka - jak poutavé téma! Existuje mnoho obrazů, na nichž jsou zobrazeny služky, které tvrdě pracují, žehlí, šijí a připravují jídlo, ale jen zřídkakdy je zobrazena služka, která se nejen vyhýbá svým povinnostem, ale chová se nevhodně. 

Obraz Indiskrétní služka namaloval François Bonvin, pařížský realistický malíř. Bonvin, ovlivněný nizozemskými umělci 17. století, zejména Pieterem de Hoochem, se zdokonaloval v kopírování děl nizozemských mistrů v Louvru. Stejně jako jeho francouzský kolega Gustave Courbet, přední realistický umělec té doby, s nímž se přátelil, se Bonvin zřekl romantizujících obrazů ve prospěch neidealizovaných výjevů dělnické třídy při každodenních činnostech. Namaloval také četná zátiší. Je zajímavé, že zatímco několik Bonvinových děl bylo v roce 1859 přijato na Salonu, obrazy některých jeho známých realistických přátel a kolegů, včetně Jamese McNeilla Whistlera, nikoliv.

Ačkoli Bonvin namaloval i jiné obrazy domácích pomocníků, tento výjev se zdá být jedinečný. Koště opřené o otevřenou zásuvku a zástěra ženy jasně naznačují, že jde o služebnou. Místo zametání nebo uklízení místnosti je však zabraná do čtení dopisu a obálku nedbale odhazuje k nohám. Oči diváka jsou po obraze vedeny červenými prvky: sukní ženy, stuhou ve vlasech a kravatou na háčku v pravém horním rohu. Světlo proudící z neviditelného okna vlevo osvětluje její bílou halenku a zástěru a zvýrazňuje dopis v její ruce a listy papíru na psacím stole, její tvář však zůstává ve stínu. Je v ní náznak tajemství a nebezpečí. Co je obsahem dopisu, který vzbudil její zájem? Odhalí ji její pán? Vy, diváci, můžete vyprávění dokončit.

- Martina