Umění má kontemplativní povahu jako něco přemýšlivého a meditativního; proto akce není první asociací, která nás napadne, když o něm uvažujeme.
Ve skutečnosti původ slova Art ukazuje jiným směrem. Art z francouzštiny 10. století označuje dovednost jako výsledek učení nebo praxe; v latině artem znamená nejen praktickou dovednost, ale je také etymologicky příbuzné se slovem arma, což znamená zbraň.
Po staletí byly zbraně nejen bojovými nástroji a pobočními zbraněmi, ale také módními doplňky a projevy vkusu a postavení, se zdobenými jílci a opasky, které se vyvíjely souběžně s uměleckými směry a styly. Zbraně byly natolik důležitou součástí kultury, že jejich vzory často vyrývali slavní umělci, například Hans Sebald Beham, a zacházení se zbraněmi bylo velkou součástí vzdělání evropského šlechtice, kterému se věnovali učitelé, kurzy a knihy.
Akademie meče od Girarda Thibaulta z Antverp je umělecky nejdokonalejší šermířskou knihou, proslulou svými ilustracemi, podepsanými šestnácti vlámskými rytci a podporovanou francouzským králem Ludvíkem XIII.
Thibault bohužel krátce před vydáním knihy zemřel. Svůj život strávil obsesivním sestavováním matematického přístupu k šermu, hledáním přesných geometrických vztahů mezi soupeřícími šermíři. Thibault sestavil vysoce logické přirozené proporce bojového prostoru, vyjádřené kruhovým diagramem, který je dodnes označován jako tajemný kruh, to vše s uměleckou vizí a vědeckým zvídavým přístupem.
Ačkoli je to dnes možná bizarní, považovat bitvu za formu umění nebylo tehdy nic nového: pět století před narozením Krista napsal čínský stratég a filozof Sun Tzu knihu Umění války, která se skládá ze 13 kapitol, z nichž každá se věnuje jednomu aspektu vedení války. Umění války je dodnes aktuální i mimo armádu, pro firemní stratégy a podnikatele, kteří se honí za svým místem na trhu.
Ačkoli je naše století místy někdy násilné, je nejmírumilovnějším stoletím, které civilizovaná společnost dosud prožila. Válečnictví již není součástí učebních osnov dětí, kolik z nich je však válkou terorizováno? Všichni bychom měli být vděční za mír, nikdy nezapomínat na hrůzy války a odmítat ty, kteří si nárokují její výhody.
Artur Deus Dionisio