The Jug Goes to the Water until It Breaks (Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, pozn. překladatele) by Boris Ljubičić - 1991 - 68,5 x 98,5 cm The Jug Goes to the Water until It Breaks (Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, pozn. překladatele) by Boris Ljubičić - 1991 - 68,5 x 98,5 cm

The Jug Goes to the Water until It Breaks (Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, pozn. překladatele)

offsetový tisk • 68,5 x 98,5 cm
  • Boris Ljubičić - 1945 Boris Ljubičić 1991

Maja je naše nová přispěvatelka z Chorvatska - a víc už vám neřeknu, jen to, že se mi moc líbí, jak píše! Prosím přivítejte ji a užijte si to :) 

The Jug Goes to the Water until It Breaks neboli "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne" (pozn. překladatele) je přísloví známé mnoha národům, střední Evropou počínaje a Latinskou Amerikou konče. V podstatě znamená, že "pokud příliš pokoušíte štěstí, můžete přijít k úrazu."

Tento plakát vytvořil chorvatský návrhář Boris Ljubičić pro Mezinárodní den muzeí, který se oslavuje po celém světě kolem 18. května už od roku 1977. Jedná se o fotografii rozbitého keramického džbánu, který spadl na asfaltový chodník, voda se rozlila a střepy byly uspořádány do podoby skládanky mapy světa. 

Psal se rok 1991, poslední rok studené války, rok rozpadu Sovětského svazu, rok, kdy se hroutily socialistické režimy a byla oficiálně zrušena Varšavská smlouva, bylo to období tzv. Zpívající revoluce v Pobaltských státech, začátek operace Pouštní bouře a předvečer války v bývalé Jugoslávii. 

Ve své víře, že umělec má být zodpovědný ve své době i místě, poslal Boris Ljubičić v době, kdy ještě nebyly SMS zprávy, vzkaz o tom, že “z úlomků jednoho světa se rodí nový.” Jeho vizuální vzkaz byl tak prostý a přitom působivý, že si ho všimlo UNESCO. Plakát vyhrál cenu Media Save Art pro rok 1991, protože “vyprávěl příběh světa, který rozpadl na kousky společně s naší pamětí.”

Od té doby už 25 let Boris každoročně navrhuje plakáty pro Mezinárodní den muzeí a pokaždé je zodpovědný své době i místu. A svět je i o 25 let později stále jako ten džbán z přísloví - pořád pokouší svoje štěstí. 

- Maja Kocijan